I výprask může být příjemný

     S Martinem jsme se setkali náhodně při jedné z cest za naším kamarádem Marek, za kterým jsme se vypravili nedávno do Brna. S Martinem nás seznámil jeho mladší bratr Filip, který půjde po prázdninách do šesté třídy. Martin chodí na stejnou školu, pouze o třídu výše.

     Pokud vás zajímá, jak takový kluk, kterého vzrušuje dostávat na zadek malé výprasky, vypadá, pak vám ho klidně popíšeme. Na první pohled není nijak nápadný, měří asi 150 cm, je štíhlý, má tmavé, trošku delší vlasy, modré oči a je poměrně mrštný a svalnatý. Spolužáky je považován za vůdčí typ. "Dobře se pere, chrání slabší a je kamarádský", popisuje ho Filip. "Není to zase žádný svatoušek, je to takový veselý rošťák." To nám zase prozradil jeho třídní učitel, kterého jsme v ten den také náhodou potkali.

     Martin chodí nejradši oblečený do světlých kapsáčů. Jsou to jeho oblíbené kalhoty, které má doje stejné, takže když jedny ušpiní, vezme si druhé. Nosí je v létě i v zimě, protože mají nohavice na zip, takže si je podle počasí buď připne nebo odepne. K těmto světlým kalhotům nosí Martin nejraději barevná trička, v zimě pak džínové košile.

     Martina vzrušují výprasky už od školky.

     Vyzpovídali jsem Martina, jak k tomu vlastně přišel, že ho vzrušují výprasky a kdy to zjistil. "Poprvé mě vzrušil výprask myslím už ve školce", vzpomíná Martin. "Pamatuju se, jak jsem naštval jednu vychovatelku a dala mi rukou asi pět ran přes zadek. Nebyly to velké rány, nebolelo to. Bylo mi to tenkrát příjemné. Myslím, že už tenkrát mě to trochu vzrušilo. Jinak jsem ve školce dostal občas jednu dvě rány na zadek od kluků, protože mě bavilo je provokovat. Účelem těch provokací bylo samozřejmě, aby mě plácli přes zadek, který jsem měl vždycky jakoby náhodou vystrčený. Když se to stalo, šel jsem jim to oplatit, což mě také bavilo. Nikdy jsem ale nedával moc velké rány, abych je pro příště neodradil."

     Martin se přiznává, že ho velice vzrušují Velikonoce. Akorát je mu trochu líto, že vyplácejí kluci holky a ne naopak. Moc by ho ale vzrušovalo navštívit o Velikonocích místa, o kterých zaslechl, že je to tam na přestupný rok obráceně a holky tam vyplácejí kluky. Moc rád by tam příští rok Velikonoce strávil.

     Martinovi se žije s jeho tužbami poměrně normálně, většina lidí v jeho okolí o nich ani neví.

     Zajímalo nás, jak se Martinovi žije s tím, že má takovéto podivné touhy a co na to říká jeho okolí? Dozvěděli jsme se, že z jeho okolí o tom vědí jenom jeho nejbližší kamarádi, pár dalších lidí možná něco tuší. Martin se s tím smířil celkem lehce. Našel si způsob, jak své tužby uspokojit. Trvalo to poměrně dost dlouho. Jeho provokace kamarádů, ale i některých učitelů, za účelem dostat od nich na zadek, způsobovaly jeho problémy ve školních chování a byly příčinou většího množství poznámek, které nosil Martin ze školy domů.

     Martin vzpomíná, že na prvním stupni u učitelů moc úspěšný nebyl. Párkrát ho plácl přes zadek školník, ale ten pořádně přitlačil, takže to žádné vzrušení nebylo. Martina vzrušují jenom malé výprasky, které po té, co se začne vzrušovat, mohou být silnější. Tím pak vzrůstá Martinovo vzrušení a může stoupat i intenzita výprasku. Martin pak při vzrušení nevnímá bolest, kterou by jinak určitě cítil.

     Výprask od táty Martina nevzrušuje, od mámy ano.

     Jak jsme zmínili, Martin nosil ze školy dost poznámek. Občas za ně dostal výprask od táty. Ten ho ale nevzrušil, protože byl moc velký a bolel ho. Martina nevzrušuje bolest, ale pouze samotný malý výprask. Vysvětluje si to tím, že má asi více vyvinuté erotogenní zóny, které jsou na zadku. Pokud mu tedy cokoli dopadá na zadek, tak jej to vzrušuje. Toto vzrušení však vyruší bolest, pokud jde o opravdický výprask, který ho bolí. Vzrušující pro něj je i hlazení zadku.

     Od mámy dostal Martin několikrát v kuchyni vařečkou na zadek. "Máma nemá takovou sílu jako táta a tak mě ty výprasky spíše vzrušovaly než bolely. To ale až později. Když jsem byl malý, tak jsem z nich měl respekt, protože mě bolely. Pak přišlo období, kdy mě začátek takového výprasku od mámy vzrušoval. Pak ale začal bolet a bylo po vzrušení. Teď už mám zadek natolik vycvičený, že mě výprask od mámy vařečkou nebolí, ale naopak už jenom vzrušuje." I přes to ale Martin mámu k výprasku vyprovokoval zatím jenom jednou, ty ostatní si opravdu zasloužil a máma mu je dala bez jeho provokativního přičinění.

     Martinovy provokace byly místy až nebezpečné, zvláště, když začal vyhledávat dospělé, které vzrušuje dávat na zadek klukům, jako je on. To ho přešlo po té, co byl jedním takovým mužem zneužit.

     Martinovy problémy vyvrcholily asi ve čtvrté třídě, kdy mu už hrozila dvojka z chování. V té době měl také nejvíce zážitků. Začal vyhledávat dospělé, které vzrušovalo dávat klukům, jako je on, na zadek. Problém byl jedině v tom, že oni mu chtěli dávat na holý zadek, což on nechtěl. Na holý zadek do té doby nikdy nedostal, všechny výprasky, které do té doby dostal, byly přes kalhoty.

     Když konečně Martin jednoho takového dospělého našel, ten ho brzo zklamal. Při třetím výprasku, který se odehrával v jeho bytě, nedodržel slovo. Martin vzpomíná, že to začalo tak, že onen muž ze začátku Martina respektoval a od požadavku stažených kalhot ustoupil. Martinovi dal velmi jemný, postupně vzrůstající výprask rukou na zadek přes kalhoty, který byl Martinovi příjemný a vzrušil jej. Martin poprvé prožil celé vzrušení, od začátku až do konce a bylo mu to velice příjemné. Proto se hned za dva dny konala druhá návštěva. Opět to bylo u toho člověka v bytě a opět to byl stejně příjemný výprask rukou na zadek přes kalhoty. Ten den si Martin nechal dát ještě podobný výprask řemenem. Byl to malý výprask, který mu byl také příjemný a byl pro něj vzrušující.

     Třetí výprask se konal ještě tentýž týden v neděli, opět v bytě toho člověka. Začal rukou a končil řemenem. Opět to bylo přes kalhoty a Martin byl spokojený. Bylo to pro něj vzrušující. Pak se ale nechal umluvit, a za chvíli na další výprask stáhl kalhoty i trenýrky. Ten muž si jej přehnul přes klín a začalo to. Ze začátku to bylo mírné, jenom rukou. Muže ale začal Martinův holý zadek vzrušovat a Martina to začalo bolet. Muž navíc po pár ranách rukou vzal na Martina řemen. Vzrušoval se tím, jak Martinovi rudne zadek, posléze pak jeho nářkem, prosbami a i slzami.

     Tahle lekce Martinovi na několik dní stačila, aby si nechal zajít chuť na své vzrušující představy, jak dostává na zadek. Měl z toho šok, protože byl zneužit. Muž mu slíbil, že mu pouze lehce naplácá na zadek rukou, že ho to nebude vůbec bolet a bude mu to stejně příjemné, jako ty předchozí výprasky. To se ale nestalo. Martin měl na zadku měl jelita a nebýt toho, že se nakonec tomu muži vysmekl a utekl, kdo ví, jak by to dopadlo.

     Martin toho muže už neviděl a byl rád. Nikomu se s tím nesvěřil, až po čase jednomu dospělému kamarádovi a nyní nám při této reportáži.

     Martin si našel dospělého kamaráda a sklidnil se.

     Dospělého kamaráda, který měl pro Martina pochopení a který mu dnes vydatně pomáhá, našel Martin více méně náhodou. Při tom bydlí nedaleko od něj a chodili kolem sebe. Ten muž teda o Martinovi věděl a pečlivě ho sledovat s tužbou se s Martinem moct sblížit. Martin jej však nevnímal.

     Poprvé si Martin svého budoucího kamaráda všiml při jedné příležitosti, kdy mu pomohl. Martin svým provokativním chováním na sebe upoutal nežádoucí pozornost divně vypadajícího muže. Martin měl navíc podle dnešní módy dost nízko krátké kalhoty, takže mu koukala třetina zadku, kterou měl ale skrytu pod tričkem. Onen muž si to ale odhadl podle zadních kapes a vyvolal s Martinem konflikt. Sám do něj strčil a osočil jej, že do něj vrazil. Než se Martin na cokoli zmohl a než měl čas se omluvit, což hodlal udělat, přesto, že za to on nemohl, ohnul si jej ten muž přes koleno, stáhnul mu kalhoty, které tím, že byly hodně nízko, šly stáhnout velice lehce a začal mu dávat řemenem na holý zadek. Pro Martina to byl šok.

     Martina v tuto chvíli zachránil právě dospělý jménem Milan. Ten muže nejprve oslovil, aby toho nechal. Muž však nereagoval a tak mu vytrhl řemen z ruky. V té době už měl Martin za sebou pět pořádných ran a slzy v očích. Nakonec se Milan rozmáchl řemenem po tom muži a párkrát jej praštil, než se dal ten muž na ústup a posléze na útěk.

     Martin byl Milanovi moc vděčný, že mu pomohl. Tenhle výprask by jej také nevzrušil. Milan se staral, jestli je v pořádku. Martin si natáhl kalhoty, tentokrát pořádně vysoko, ujistil jej, že ano, poděkoval mu a šel domů. Tím toto setkání s Milanem skončilo.

     O týden později ale zaujal Martina nábor, v kterém se dávala dohromady parta kluků pro drsné hry a táboření. To bylo něco pro Martina. K jeho překvapení, tenhle nábor vyhlásil právě Milan.

     Mezi Martinem a Milanem se rozvinul netypický vztah. Ukázalo se, že Milan má Martina velice rád, víc než rád. Martin brzy tento vztah začal opětovat.

     Hned během první schůzky při některých hrách Milan odhalil Martinovy sklony. Sešlo se tu více kluků, kteří k výpraskům více či méně inklinovali. Milan s nimi hrál hry, které je velmi bavily.

     Protože Martinova potřeba či spíše touha po výprascích byla nejsilnější a protože Milana malé výprasky také vzrušovaly, oba se brzy sblížili. Oba vzrušuje jak výprasky dostávat, tak dávat. Oba jsou atypičtí tím, že netouží po výprascích na holý zadek, ale naopak přes kalhoty. A to jak dostávat, tak dávat. Proto si velice brzy porozuměli. Martin začal hledat potřebné informace na Internetu i jinde. Ukázalo se totiž, že Milan má pedofilní sklony, protože byl do Martina zamilovaný, k čemuž se mu po větším vzájemném sblížení nakonec přiznal.

     Martin se ale přesvědčil, že Milan mu není schopen ublížit a že se ho nemusí bát. "Informace, které jsem našel na Internetu, že jsou i hodní pedofilové, kteří mají opravdicky rádi a neubližují, se mi tím potvrdily", říká Martin. "Milan mě absolutně respektuje. Dává hodně velký pozor, aby nic z toho, co mi dělá, mi nebylo nepříjemné. Sám jsme se přesvědčil, při hrách v oddílu, že by z toho měl trauma. To jsme pocítil při hrách, kdy někdo z kluků byl na druhého kluka příliš surový, a v očích toho druhého se objevily slzy. Pro Milana to byl v tu chvíli dost traumatizující zážitek a hru hned ukončil. Trvalo pak chvíli, než se z toho dostal a byl schopen nám povolit další drsnější hru. V tu chvíli jsem si také uvědomil, jak traumatizující pro něj byl zážitek, když mě onen muž na chodníku napadl, dával mi na zadek a já se rozbrečel."

      Martin nám řekl, že Milana vzrušovalo i to, se dívat, jak kluci tyto hry hrají a při nich se vzájemně vyplácí přes zadek. Velkým vzrušením pro něj bylo, když mohl při některých hrách dostat na zadek on od nich a samozřejmě, když vyplácel Milan je. To ale dělal vždy s velkým citem, aby měl jistotu, že je to nebude bolet, že je to pouze vzruší. Prostě, že jim to nebude nepříjemné a že u toho nebudou trpět.

     Martin nám řekl, že on je na tom stejně jako Milan. I on rád dává přes vystrčené zadky a vzrušuje ho i podívaná, jak někdo malý výprask na zadek dostává. To ho vzrušuje i v některých filmech v televizi a část jich má na videu. Při návštěvách u Milana se na ně společně dívají.

     Martin dostává každé ráno od Milana, než jde do školy, preventivní výprasky na zadek. Martin je nazývá erotickými výprasky.

     Nejvíce Martina zklidnila možnost, stavit se každé ráno u Milana, který mu dal před odchodem do školy výprask na zadek. Martin to nazývá erotickými výprasky. Tyto výprasky jej vzruší, potom se uklidní a ve škole vydrží bez potřeb provokací. Výhodou je, že Milan pracuje doma a tak, když Martin potřebuje, se u něj stavuje i při cestě ze školy. Má-li potřebu, Milan mu dá na zadek další výprask. Pokud má Martin svoje období, chodí za Milanem ještě večer po večeři. Po večerním erotickém výprasku se mu lépe usíná.

     Erotické výprasky od Milana Martinovi prospívají. Jeho školní chování se výrazně zlepšilo. Spokojeni jsou i Martinovi rodiče, kteří se nakonec o Martinových sklonech a jeho přátelství s Milanem dozvěděli. Vše ale přijali sportovně a mají pro Martina pochopení. Martinova změna chování k lepšímu je totiž tak výrazná, že si ji samozřejmě všimli. Protože chápou, že Martin si tyto sklony nevybral, ale narodil se s nimi a nemůže je nijak ovlivnit, tak se s tím smířili a jsou rádi, že Martin si našel sám řešení, které je pro něj bezpečné a netraumatizuje jej.

     Jak asi bude Martinův příběh pokračovat?

     Martina už asi v budoucnu nikdy nepotkáme. Je téměř z druhého konce republiky, než jsme my. Určitě nás ale zaujal. Rozhodně Martina nevnímáme, jako nějakého úchyláka. Jeho sklony jsou sice nezvyklé, ale prostě se s nimi narodil. Martin sám ještě neví, jakou bude mít sexuální orientaci. Rád by byl heterosexuál, ale spokojil by se i s tím, kdyby byl aspoň bisexuál. S holkami chodí, ale spíše s nimi zatím kamarádí. Nejvíc ho na nich vzrušují Velikonoce, když holky v pondělí po poledni chodí vyplácet kluky. To je vzrušení, když dostává na zadek pomlázkou od své kamarádky Kristýnky. Vždy si při tom najde nějakou náhodu, která jej přiměje, aby při tom měl pořádně vystrčený zadek a mohl si to patřičně vychutnat.

     S Martinem se loučíme. Bylo to zajímavé setkání. Hlavní dojem, který na nás dělá je, že je to prima kamarád, který má spoustu zájmů, od sportu, přes kulturu až po turistiku a táboření. Prostě na první pohled zcela normální kluk, jako my všichni.

Článek z archivu Speed Expressu