Jan Šimáně se narodil 1. října 1924. V roce 1936, když mu bylo dvanáct let, založil se svými sourozenci a letními kamarády v Bělči nad Orlicí první klub. Tento klub se zapojil po vzniku klubovní rubriky v Mladém hlasateli, jako klub Mladého hlasatele. Klub se jmenoval Klub Parta nerozlučných.
Ve třinácti letech získal Jan Šimáně přezdívku Galén. Původ přezdívky je z Čapkovy Bílé nemoci. Galéna postava doktora Galéna natolik zaujala, že o něm vyprávěl všude - ve skautské klubovně i v tělocvičně v Sokolu.
Galénovu činnost s mládeží narušil v roce 1941 zákaz německých okupantů, kteří zakázali Junáka i časopis Mladý hlasatel. Galénův klub však pokračoval v činnosti tajně.
V roce 1958 se Galén vrátil k mládeži jako ředitel KDMP Praha. Dlouho tam ale nevydržel, protože byl nežádoucí pro komunistický režim. Jeho činnost se tak postupně stahuje opět do ilegality.
V roce 1965 svolal Galén první oddělené setkání dospělých, které se stalo základem pozdějším nejdříve VVZ a později CVVZ. Konalo se v Prachovských skalách, kde se také zrodily na této akci Březové lístky. Na nich se spolupodíleli Jan Tůma - Akéla, Břéťa Boháč, Miroslav Chupík - Bílý Los, Mirek Hrabinec - Nemo a další. Systém Březových lístků měl původně devět stupňů a už od začátku tři přísná pravidla udílení, která říkají, že Březový lístek navrhuje člověk, nikoliv orgán, návrh musí být podpořen desetinásobnou nebo větší sílou podepsaných přátel a vyšších stupňů může být udělena pouze polovina v porovnání s počtem nejbližších nižších stupňů.
Po roce 1968 byl Galén vězněn politickým režimem. Záminkou k tomu bylo vydání letáku Nepokořená svoboda, který v srpnu 1968 protestoval proti okupaci sovětskými vojsky. Když byl Galén po listopadu 1989 rehabilitován, založil z peněz, které získal jako odškodné Galénovu nadaci. Ta však nesehnala dostatečné jmění na nadační vklad (500.000,-- Kč), které požadoval nový zákon o nadacích a díky chybě při přeregistraci se dostala nadace do likvidace. Jako její nástupce vznikl Galénův nadační fond.
Jiří Bečvář věnoval Galénovi sborník Životní pouť Jana Šimáně – Galéna, který zahrnuje velkou část jeho života. Na tuto práci v rámci Sdružení klubů správných kaamrádů ČR a Informačního centra oddílů a klubů před léty navázal Miloslav Fuček a společně natočili v Horažďovicích a Praze dvacet devadesátiminutových magnetofonových kazet, které rekapitulují celý jeho aktivní život. Využívali k tomu volná odpoledne na Loretě v Horažďovicích, odkud jsme vyjížděli na besedy do základních škol v okolí a též několik sezení v Praze, kdy jsme vše dokončili.
Nahrávky ležely několik let a čekaly na zpracování v psané formě. Za tímto účelem také původně vznikaly. Nyní jsou ale v pokročilém stádiu digitalizace. Asi před týdnem začaly práce na internetovém portálu, který plánuje Miloslav Fuček spustit již několik let pod názvem Galénův odkaz – Galéne vypravuj. Na něm budou vzpomínky na Galéna jak v psané formě, tak v audio podobě a nebudou chybět i fotografie. Odhadovaný termín zpuštění portálu je na přelomu února a března a postupným doplňováním materiálů do konce roku.
Na fotografii je Galén při otevírání Internetstudia pro děti a mládež na tiskové konferenci při příležitosti jeho slavnostního otevření (což je už cca 10 let). Krátce před tím slavnostně přestřihl pásku. Vlevo vedle něj sedí Svatobor Fuček, před rokem zemřelý otec Miloslava Fučka. Ten se zájmem sledoval většinu natáčení (všech, která byla v Horažďovicích na Loretě) Galénových vzpomínek.
